PRAHA 13.června 2002 - Zhruba pět tisíc fanoušků přišlo do pražské Paegas Arény na koncert britských Jamiroquai. Výprava scény i projev zpěváka Jay Kaye evokovaly Michaela Jacksona ve vrcholné formě.
Pro start úterního koncertu se z domácí scény nehodil nikdo lépe než Monkey Business, vzešlí ze stejných kořenů. ˝Domácí˝ i ˝hosté˝ dostali publikum do varu prakticky okamžitě. Jamiroquai, kteří po tříminutovém úvodu strhli saténové plachty ze scény, dovedli fanoušky do extáze ještě dřív, než zahráli první živé tóny: hluboká scéna se stavbou připomínající pyramidu, posázena Jay Kayovou devítičlennou kapelou, hvězdice světelných ramp, noční bezmračné pozadí a nahoře na schodech frontman Jamiroquai, vše zalito jedovatým paprskovitým světlem...
Takový obrázek, jako vystřižený z hodně exkluzivního Ein Kessel Buntes, český fanoušek už dlouho nepamatuje: naposledy scénou strhli k nadšení snad Metallica s pódiem uprostřed plochy, možná loňští AC/DC, určitě Rolling Stones a Pink Floyd - ale to už je hodně dávno.
Následujících sto deset minut však patřilo především skvělé taneční hudbě ve stejném tempu, z níž vystupoval především skvělý vokál Jay Kaye a vynikající rytmika. K tanci strhující koncert, v němž zazněly důvěrně známé hity, mladé strhl a starší vrátil do nejlepších diskotékových let, do klubu s obřím parketem a nejlepším světelným parkem široko daleko.
Jen s tím rozdílem, že provokující hudba nehrála z vinylů, ale hrnula se z pódia. A že na pódiu nestáli Jackson 5, ale bílý milovník aut, žen a především černé taneční hudby, kterou cítí až do malíčků na nohou. Největší zážitek? Deeper Underground, při které se Paegas Aréna otřásala v základech, a pak skoro čtvrthodinová variace na Allright, kterou koncert skončil.
Markéta Turková
>>> www.lidovky.cz